Cajdašrot: Tradiční pochoutka nebo zapomenutý pokrm?

Co je cajdašrot?

Cajdašrot patří mezi staré šumavské pochoutky, které si našly cestu i do bavorské kuchyně. Základem je pořádná porce zelí, které se musí pomalu dusit s cibulkou a kmínem, aby získalo tu správnou chuť. Aby bylo jídlo pořádně syté, přihazuje se do něj většinou kousek uzeného nebo domácí klobása. Nejlíp chutná s klasickými vařenými brambory, ale klidně můžete přihodit i knedlík. Je to přesně to pravé, co zahřeje v sychravém počasí - poctivé jídlo našich babiček, které nikdy nezklamalo a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co tahle oblast nabízí.

Původ a historie názvu

Cajdašrot, to je vám takový ten výraz, co už jen při vyslovení cítíte tu pořádnou domácí stravu. Není to náhoda. Tenhle recept se traduje ještě z časů, kdy naše země patřila pod Rakousko-Uhersko a lidi vařili hlavně z toho, co jim zrovna vyrostlo na zahrádce nebo co měli po ruce. A přesně to cajdašrot je - prosté, ale poctivé jídlo z běžných surovin, co člověka zasytí a zahřeje u srdce. Cajdašrot, někdy taky cajdošrot, jak ho naše prababičky znaly, se připravoval na spoustu způsobů. Vždycky tam ale musely být brambory a nějaká ta zelenina ze zahrádky. Třeba mrkev, celer, petržel, nebo když bylo léto, tak i cuketa. V každém kraji se vařil trochu jinak a měnil se i podle toho, co zrovna rostlo. Někde do něj dávali kousky uzeného, jinde zase lesní houby nebo kroupy. Každá hospodyně si ho dělala po svém. Hlavně aby bylo v hrnci dost a všichni se dosyta najedli.

Typické suroviny a ingredience

Cajdašrot patří mezi ty poctivý český jídla, co si naše babičky vařily odjakživa. Je to vlastně taková bramborová dobrota, kterou zvládne uvařit každý - stačí vzít brambory, uvařit je doměkka a pak je pěkně rozšťouchat. Pak přijde to kouzlo s krupicí, která z toho udělá správně hutný jídlo. Každá rodina to má jinak - někdo dává krupice víc, někdo míň, a občas se tam šoupne i vajíčko, aby to bylo tak akorát vláčný.

Co dělá cajdašrot fakt dobrej, je právě ten tuk, co se do něj dává. Většinou se používá klasický český sádlo, který tomu dá tu správnou vůni - však víte, jak to voní, když se rozpustí. Jasně, že můžete použít i máslo nebo olej, ale to už není ta pravá klasika. Osolit se to musí pořádně, aby to mělo říz. Nejlepší je, když se to servíruje hezky teplý, třeba k pečínce nebo ke guláši. To je pak teprve paráda!

Regionální varianty receptu

Cajdašrot, to bylo takový poctivý jídlo našich předků, co se vařilo skoro všude, ale každý kraj si ho dělal po svém. Hanáci do něj s oblibou přihazovali uvařené brambory, který jídlo zahuštovaly a přidaly mu sladší notu. Když se podíváme na jih Čech, tam hospodyňky míchaly do cajdašrotu pohanku uvařenou na kaši, což z něj udělalo pořádně syté jídlo s nezaměnitelnou chutí. No a na Valašsku, kde měli zelí, co by ses ujedl, tam ho šoupli rovnou do hrnce s cajdašrotem a vzniklo z toho něco příjemně nakyslýho. Ať už se ale dělal jakkoliv, s bramborama, pohankou nebo zelím, vždycky to bylo jídlo, co dokázalo nasytit celou rodinu a ještě chutnalo.

Postup přípravy krok za krokem

Kdo by neznal cajdašrot? Tahle báječná dobrota, co nám ji vždycky babička pekla, je vlastně úplně jednoduchá na přípravu. Stačí vzít pár obyčejných věcí - okoralé rohlíky nebo housky, trochu mléka, vajíčka, máslo, cukr a špetičku soli. Rohlíky nakrájíme na tenounké plátky a necháme je pořádně nasáknout mlékem. V jiné míse si zatím připravíme krém - utřeme máslo s cukrem do nadýchané pěny a postupně do ní zašleháme vajíčka, až vznikne krásně hladká hmota. Přisypeme špetku soli a pomalu přidáváme namočené rohlíky. Všechno pěkně promícháme. Pekáček si vymastíme máslem a vysypeme hrubou moukou. Nalijeme do něj připravenou směs a pěkně ji uhladíme. Dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pečeme asi půl hodinky, až cajdašrot získá zlatavou barvu. Po upečení ho necháme malinko zchladnout. Nejlíp chutná, když je ještě teplý, posypaný moučkovým cukrem, a když k němu přidáme kompot nebo kopec šlehačky.

Tradiční způsoby servírování

Cajdašrot, to je taková klasika našich babiček, co uměly vykouzlit skvělý jídlo i z mála. Dávaly ho na stůl v obyčejným hlubokým talíři, většinou v tom starým smaltovaným nebo z keramiky, co vydržel všechno. Vždycky říkaly, že hlavní je, aby se člověk pořádně najedl, tak ho tam nakládaly vrchovatě - však taky kdo přišel z pole nebo z fabriky, potřeboval něco pořádnýho do žaludku. A aby to nebylo jen tak, přidávaly k tomu lžíci hustý zakysaný smetany nebo domácí okurky, co dávaly tomu jídlu šmrnc svojí kyselostí. Takhle se to jedlo odjakživa a bylo to vlastně docela fajn.

Vlastnost	Cajdašrot	Bramborový salát
Hlavní surovina	Vejce	Brambory
Teplota podávání	Studený	Studený

Zajímavosti a tipy

Cajdašrot, to je něco, co mi vždycky připomene, jak jsem sedával u babičky v kuchyni a pozoroval, jak míchá tu voňavou směs. Je to vlastně prastaré jídlo - už naši předkové ve středověku vařili něco podobného, akorát místo brambor používali řepu. Ten zvláštní název? Ten k nám přišel z němčiny, ze slova Zeitschrott. Dřív to bylo jídlo prostých lidí, kteří dokázali využít každý kousek jídla, co doma měli.

Ať už si ho uvaříte podle receptu, co se u vás doma dědí z generace na generaci, nebo zkusíte nějakou novou verzi, hlavně nezapomeňte na pořádnou uzeninu a čerstvé zelí - to je základ úspěchu. A malý tip na závěr - když do hotového cajdašrotu zamícháte lžíci smetany a podáte ho s kysaným mlékem, bude ještě lepší. Tak si pochutnejte!